Kromě fotovoltaiky na obecních budovách mohou města a obce využít i nepoužívané obecní pozemky nebo brownfieldy například k výstavbě větrné elektrárny. Tyto obnovitelné zdroje energie lze v obcích využívat také prostřednictvím energetické komunity, jejíž zákonná pravidla v Česku teprve vznikají. Obce tak budou moci do výroby a distribuce energie v místě zapojit občany, SVJ, bytová družstva nebo nebo firmy. Jejich občané tak získají lepší postavení na energetickém trhu.
Větrné elektrárny se někdy setkávají s odporem místních, kteří se obávají negativních dopadů na místo. Často s nimi investoři nejednají nebo nedostatečně akceptují jejich připomínky. Proto je důležité, aby u nových projektů větrných elektráren byly pokud možno co nejvíce zapojeny města a obce, a ideálně, aby zisky z jejich provozu neputovaly do kapes dalekých investorů, ale zůstaly v regionu. Pak je možné využít potenciál energie z větru a zároveň vyjít vstříc připomínkám místních.
Větrná elektrárna v Dardesheimu
Německá vesnice Dardesheim vybudovala na počátku 90. let větrnou farmu o výkonu téměř 70 MW, kterou doplnila solárními elektrárnami. Cílem bylo učinit obec energeticky soběstačnou a přispět k hospodářskému rozvoji regionu. Členy energetického společenství se mohou stát pouze obyvatelé Dardesheimu, přičemž této příležitosti využilo 90 % z nich. Nejenže se tedy Dardesheim stal energeticky soběstačným, jeho obyvatelé navíc získali levnější elektřinu apodílejí se na zisku jejich komunitní elektrárny.
Studie Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR odhaduje, že větrné elektrárny by kolem roku 2040 mohly na území Česka vyrábět až 18,8 TWh elektřiny, což by odpovídalo pokrytí zhruba 28 % spotřeby země v roce 2019.