Pokud je váš byt vytápěn ze soustavy zásobování teplem, tedy z teplárny, máte jen omezené možnosti, jak zvyšování cen tepla řešit. Teplárny zvyšují ceny svých služeb a vy jako jejich zákazníci máte v zásadě jediný rychlý způsob jak ušetřit a sice snižovat svoji spotřebu. Snížením teploty v bytě o 1 stupeň ji snížíte cca o 6 %, další úspory může přinést zkrácení doby sprchování.
V rámci bytových družstev nebo společenství vlastníků je vzhledem k úspoře za teplo nutné uvažovat o zateplení. Co dělat, pokud již dům zateplený máte? V posledních letech stoupal počet bytových domů, které se odpojily od soustavy zásobování teplem a zřídily si vlastní plynovou kotelnu. Ekonomicky to vycházelo, nicméně s nárůstem ceny plynu se ukazuje, že vlastní plynová kotelna nebude v této době vhodným řešením.
Měnit se musí teplárny
České teplárny používají z 60 % uhlí a z 25 % zemní plyn. Města na jejichž území teplárny operují, by se měla snažit přesvědčit jejich provozovatele, aby při modernizaci přistoupili k takovým řešením, která odstraní závislost na ruském plynu a zároveň ukončí spalování špinavého uhlí.
Dřevěná štěpka, pelety nebo další odpadní biomasa se hodí zejména pro menší výtopny, protože není ekonomické ani ekologické dovážet biomasu zdaleka. V Česku je dobrým příkladem teplárna Pelhřimov, která zásobuje 3500 domácností teplem z dřevní štěpky.
V severomoravském Rapotíně stojí moderní teplárna, která dokáže vyrábět bioplyn z biologicky rozložitelného komunálního odpadu, z odpadů z gastroprůmyslu, z kalů nebo biomasy. Vyrobený bioplyn spalují v kogeneračních jednotkách, které vyrábějí teplo a elektrickou energii.
V Česku jsou čtyři velkokapacitní spalovny (ZEVO), které spalováním komunálního odpadu vyrábějí teplo. Existují plány na stavbu dalších, včetně menších pro okresní města. Mnohde se ale setkávají s odmítáním, často proto, že jsou bagatelizována jejich rizika, zejména zdravotní. Nesprávně navržená spalovna navíc dokáže škodit recyklaci.
Zejména ve Skandinávii jsou v provozu obří tepelná čerpadla s výkonem až 50 MW, tedy na úrovni městských tepláren. Jako zdroj tepla používají mořskou vodu nebo vodu z odpadní kanalizace. Například v Budapešti mají v nemocnici tepelné čerpadlo s výkonem 3,5 MW, které čerpá energii z odpadní vody, kterou nemocnice produkuje.
Na mnoha místech světa se stále více využívá odpadní teplo, které produkují nejen průmyslové provozy, ale také moderní datacentra. Stovky počítačů v nich je potřeba chladit a získané teplo je možné využít pro vytápění nebo ohřev vody. Finské městečko Mäntsälä vytápí odpadním teplem z datacentra 1500 domácností.
Země, které mají přebytky levné energie ze solárních nebo větrných zdrojů, je ukládají do obřích bojlerů, kterými vytápí soustavy zásobování teplem. Nedaleko Berlína je největší evropská teplárna tohoto druhu, která zásobuje teplem 60 tisíc domácností.